Gorias - česká archeoastronauticá senzace!!?

Vytvořeno 19.05.2010 11:17:42 | Poslední změna 15.02.2014 13:21:48

Všude na světě i u nás

Věřili by jste tomu, že někde v České republice může v hlubokých lesích po dlouhé věky existovat neznámá monumentální ruina po staletí přehlížená generacemi hloupých chasníků a "archeologů" kterým prostě "tak nějak" nezapadá do kontextu toho, co je doposud o dávné historii známo??
Možná to zní neuvěřitelně, ale není to zase tolik let (2005) co se v Bosně zjistilo, že jeden obrovský kopec přímo na okraji malého městečka je ve skutečnosti ruinou obří pyramidy staré nejméně 12 000 - 27 000 let!!!! Přitom podle dnešního pojetí historie lidstva neexistovala v těch dobách na onom místě žádná "inteligentní" forma nějaké civilizace, natož taková která by stavěla pyramidy které jsou možná i honosnější než ty slavné egyptské...
Pro dnešní archeologii je to skutečný šok!! Pyramida je tak stará, že na ní leží již po desetitisíciletí nános několika metrů půdy zarostlé lesem. Přesto se již podařilo některé její části odkrýt a zjistit georadarem, že uvnitř skrývá doposud neznámé prostory.
Mnoho archeologů toto sousto nedovede prostě stávit a vzteky mohou roztrhat a sežrat svoje "vydřené" tituly...
Jak je možné, že něco takového existuje a přitom by to podle té jejich slavné "pavědy" vůbec existovat nemělo!!? Taková nehoráznost!! Taková drzost!!
Mnoha slavným "odborníkům" by dopřálo klidný spánek snad leda to, když by byla bosenská pyramida odstřelena, rozemleta na prášek a na jejím místě byl postaven supermarket.
Záhadné kolosální stavby z dob "pravěku" tedy existují. Kdo je stavěl doposud nevíme. To, že v té době na zemi existovala vyspělá kultura je však pro konvenční vědu (bohužel) trnem v oku. Snaží se je stále popírat a když už někdo dovede definitivně prokázat jejich hmotnou existenci tak pouze zarytě tupě mlčí.
No co no... časem se na to třeba zase zapomene...


Stopy v Čechách

Na našem území se jistý archeoastronautický význam připisuje tzv. Obřímu hradu na Šumavě. Jedná se o údajně keltské hradiště na kopci které má valy stavěné z obrovských kamenů které tvoří až 5m vysoké zdi. Dle pověsti byla v jeho blízkosti nalezena obří lidská stehenní kost která byla tak velká, že z ní místní vesničané vytvořili lávku přes potok.
Podrobnostem o Obřím hradu však tento článek věnovat nechci. Rád bych tedy přešel k objevu z roku 2008.


Neznámá ruina

Roku 2008 došlo v odlehlé končině severní moravy k jedinečnému objevu. Dostal jsem zprávu od známého který dobře ví o mé zálibě v záhadách. Říkal mi, že při dlouhé vyjížďce na horských kolech viděl v kopcích jednoho hlubokého lesa podivnou skálu, jakoby uzavřenou ohromným kamenným blokem.
Ze zajímavosti jsem se na ono místo jednoho dne vydal. Leželo však daleko od mého bydliště v hlubokém lese který jsem neznal. Popis jeho cesty byl dosti strohý a tak jsem onen skalní útvar při první návštěvě nenašel.
Při další návštěvě jsem byl na místě přímo se známým a skalisko jsme našli.
Byla to silně zvětralá, poměrně malá skalní stěna vystupující ze svahu. Byl v ní skutečně jakýsi oblouk který připomínal „vstup". Stál jsem s ním před skálou a zapovídal se. Přitom jsem si všimnul několika podivných „objektů" ve skalní stěně. Přímo nad obloukem „vchodu" byla dvojice kulatých otvorů o šířce 15 - 20 cm shodné velikosti. Pravý otvor byl zahlouben pouze zhruba 10 cm, ale ten levý vedl hlouběji do skály. Okraje otvorů jsou velice zvětralé a doslova obroušené zubem času. Tehdy jsem si řekl, že by bylo naprosto nesmyslné, aby tu někdo ve středověku dlabal díru širokou 20 cm a hlubokou nejméně na délku ruky. K čemu by to bylo? Považoval jsem tedy tyto otvory i přes shodný tvar za pouhou přírodní hříčku.

Nalevo od domnělého vchodu byl stržen kus skalní stěny. V něm mě zaujala dvojice vskutku podivných otvorů ve tvaru kvádru. Spodní strana otvorů se nedochovala, protože v tom místě je skalní stěna zhruba do hloubky půl metru stržena.
Stál jsem tam a v údivu a uvažoval o tom jak mohlo něco takového vzniknout přírodní cestou. Žádné jednoznačné logické vysvětlení mě však dodnes nenapadá. Tyto otvory musel někdo vytvořit uměle, ale jak a proč? Okolní hornina při ústí otvorů byla silně zvětralá, to naznačovalo, že jsou jistě velice staré.

Ačkoli to znělo poněkud „úžasně" tak jsem se nedokázal ubránit pocitu, že dvojice otvorů vznikla tím, že ve skále před mnoha lety „něco" zkamenělo. Snad součást nějakého zařízení, dvou těles ve tvaru kvádrů. Jedině tak by snad došlo k vytvoření naprosto pravidelných „otisků". Objekty se pak za dlouhý čas v hornině zcela rozpadly a zbyl po nich jen přesný otisk jako „odlitek"?? Nebo je snad později někdo ze skály vytáhnul??

Snažím se na vše nahlížet racionálně a nevidím za vším hned paranormální jev. Pro tyto útvary by se jistě dalo najít i normální vysvětlení, ale věnoval jsem jim přece jen pár fotografií a minutku videa pro zdokumentování.
Skutečný objev však zatím stále čekal...

Další návštěva

Na videu jsem si doma všimnul dalšího útvaru ve skále který jsem musel přehlédnout. Šlo o něco jako dva rezavé železné kolíky zarostlé  přímo v hornině. Vydal jsem se tedy krátce na to znovu na místo.
Ve skále tam skutečně vězí dva předměty podobné železným klínkům. Skála je hladce obepíná ze všech stran bez sebemenšího náznaku prasklin které by vznikly, pokud by je tam někdo zatlouknul. Nyní jsem opravdu začal tušit, že by se mohlo vyplatit oblast lépe projít. Pokud se opravdu jedná o ostatky pradávné činnosti, tak by mohlo být v okolí více stop.
O pár set metrů výše ve svahu jsem našel jiný a mnohem zajímavější objekt. V hustém lese ze země vystupovalo něco jako ohromné zdi ze zvětralého kamene tvořící půdorys stavby ve tvaru písmene "U". Nejprve jsem si myslel, že se jedná pouze o hříčku přírody, protože běžné středověké či keltské stavby mají zdi stavěné z kamenů. Každý z vás již jistě viděl nějakou tu stěnu starého hradu...
Tyto však tvořil jediný obrovský kus skály. Žádné opracované bloky nebo jednotlivé kameny skládané na sebe. Jediný kus masivu. Nedaleko svého bydliště máme v lese několik zřícenin drobných tvrzí a o pár km dál keltské hradiště. Toto však vypadalo naprosto jinak.
Procházel jsem oním objektem a neubránil se údivu. Z dálky byl nenápadný a připomínal pouhé skalisko, ale zblízka bylo patrné, že se jedná o naprosto rovnoběžné ohromné stěny stejné délky i velikosti.
Nejvíce mě šokoval fakt, že jsou tesané z jediného kusu kamene. Podle jejich značného zvětrání se dalo uvažovat o ohromném stáří stavby. Už nešlo pochybovat o tom, že v okolí skutečně bylo něco "reálného". Znovu jsem pořídil fotografie a videonahrávku.
Při další cestě po roce jsem měl jasný plán. Projít okolní krajinu křížem krážem a hledat jakékoliv další známky možných ruin či otisků ve skalách. Terén byl místy nepříjemný a mému úsilí příliš nenapomáhal, ale nic co by se nedalo zvládnout. Po krátké době jsem našel ohromnou skalní stěnu. Mohla být něco přes dva metry vysoká, metr široká a čtyři až pět metrů dlouhá. Čněla trochu našikmo z půdy. Z obou stran vypadala opracovaně. Ve všech místech zhruba stejná šířka. Obcházel jsem ji a všimnul si, že v půdě "skalní stěna" dále rovnoběžně pokračuje na obě strany překrytá z 90% hlínou. Chvíli jsem ji sledoval...
Když jsem se poté pořádně rozhlédl tak mi došlo, že stojím v obrovském půdorysu tvaru čtverce či kvádru o rozměrech snad 60 x 50 m!!!
Bylo to neuvěřitelné. Nevěřil jsem vlastním očím. Stěny v mnoha místech překrývala zemina, ale dalo se zřetelně rozeznat kudy vedou. V některých místech je bylo dobře vidět na povrchu a v jedné jámě pravděpodobně po vývratu stromu čněla ven dokonalá opracovaná ohromná zeď. Znovu z jediného kusu kamene. Nádherně tesané hrany ze všech stran.
Byla obrovská. Její šířka byla okolo jednoho metru a to jak hluboko se nořila do půdy nešlo odhadnout. Cítil jsem se jako Alenka v říši divů.
Okolo jsem našel další známky pravděpodobných půdorysů. Zvláštní prohlubeň tvaru čtverce o straně zhruba 4m a největší překvapení čekalo při pohledu níže ze svahu. Další ohromný půdorys znovu o délce zhruba 50m. Úžasné však bylo především to, že jeho jedna skalní stěna tu čněla ve velké délce nad povrchem.
Byla neuvěřitelná. Jediný blok skály. Široká tak, že jsem po ní mohl chodit jako po chodníku. Čněla zhruha metr nad zem a byla zřetelně opracovaná ze všech stran. V běžném měřítku staveb byla vskutku monumentální. Půdorys této "stavby" perfektně lícoval s tím výše ve svahu. Při cestě dolů svahem jsem našel další, tentokrát menší a o kus níže ležela ona známá skalní stěna z druhé návštěvy.
Bylo to neuvěřitelné. Muselo jít o celou soustavu ohromných budov. Nikde jediná zeď stavěná z kamenů, ale pouze jednotné skalní bloky neskutečných rozměrů. Uvažoval jsem, zda se může jednat o trosky hradu. Poloha ve svahu a samotný vzhled však působil naprosto odlišně. Ze strategického hlediska by byla poloha budov zcela nevhodná. To jak na sebe jednotlivé půdorysy navazují připomínalo spíše dojmem nějaké moderní ohromné stavby.
Dlouho jsem tam chodil a stále nemohl uvěřit tomu, že se mi to nezdá... Šokovalo mě to, že jsem při první cestě procházel nedaleko a ničeho si nevšimnul. Bylo to matoucí divadlo...
Ohromné skalní stěty tu hrají mimikry. Při pohledu z dálky působí dojmem přírodních skal a samotné půdorysy jsou tak obrovské, že pokud člověk nevystoupí na místo s patřičným rozhledem tak ani nepozná, že v nějakých stojí. Neuvěřitelné...
Další odpoledne jsem přijel abych vytvořil plán zdí a útvarů. Trvalo to velice dlouho, ale přibližný plánek byl konečně na světě. Pravděpodobné rozložení obřích budov skutečně příliš nenasvědčovalo spojitosti s hradem nebo hradištěm. Použil jsem kompas pro určení zda stěny vedou souběžně s něktorou světovou stranou což se zhruba potvrdilo. V některých místech šlo již pouze stěží tušit pokračování dalších staveb pod povrchem dle tvaru terénu díky čemuž jsem bohužel nemohl soudit kam až tyto ruiny sahají a kolik budov celkem čítají.
Povrch některých zdí je zvláštní. Jeden z kolegů příznačně prohlásil, že některé vypadají tak, jako by skála roztekla, dostala svůj pevný, rovný tvar a znovu ztuhla.


První výkop

Začal jsem uvažovat o provedení výkopu u jedné ze zdí. Doma jsem to nějakou dobu promýšlel a rozhodl se pro vnitřní stranu největší ze stěn ve svahu. Ve dnech kdy se tato práce uskutečnila již byl podzim a trochu pršelo. Nevlídné počasí a kamenitá půda od hloubky 15 cm. Během pár dnů se podařilo prokopat podél stěny pouze zhruba metr hluboko. Stěna stále pokračovala do hloubky a i metr hluboko byla stejnoměrně plochá. S tím, že nad povrch čněla zhruba metr již bylo jasné, že její výška přesahuje nejméně dva metry, ale nelze odhadnout jak hluboko ve skutečnosti až sahá...
V hloubce okolo tří čtvrtin metru jsem našel zvláštní kousek rezavého kovu o velikosti zhruba 3 x 4 cm. Na svou velikost je plátek dost těžký a z jedné strany v sobě má jakoby "zatavená" zrnka nějakého tvrdého černého, lesklého materiálu. Nevím přesně o co se může jednat, ale působí dosti zvláštním dojmem. Na jedné straně lze rozeznat zřetelný rovnoměrný ohyb pod nímž z předmětu vystupuje rovná ostrá hranka. Stáří a složení materiálu si netroufám odhadnout, ale doufám, že jej budu moci jednou nechat podrobit alespoň zběžnému rozboru. Ve výkopu se dále našlo zhruba od hloubky 0,5 m níže několik uhlíků z větviček jehličnatého stromu. Nejprve jsem myslel, že se jedná o pozůstatky ohniště. To se však neprokázalo, protože uhlíky ležely pouze sem tam, vcelku daleko od sebe a v rozdílných hloubkách. Bylo jich na ohniště příliš málo. Momentálně v okolí zdi roste zejména listnatý les.
Když jsem pár z uhlíků rozkrojil tak jsem zjistil, že jsou pouze  intenzivně ožehnuté zhruba do hloubky 1 mm což také nenasvědčuje možnosti, že by šlo o ohniště.  Jejich stáří a vznik nemohu osobně posoudit...

Během podzimu bylo pořízeno ještě několik fotografií a videa. Další rok jsem bohužel díky dlouhodobějšímu marodění neměl příliš příležitostí k dalšímu průzkumu a doufám, že se k němu letos znovu dostanu. Je celkem škoda, že toto místo neleží blíže mého dosavadního bydliště.

Přes zimu jsem pátral v záznamech a odborné literatuře, zda se k dané lokalitě připojuje nějaká zmínka o hradu či keltském osídlení. To se však nepodařilo prokázat.

Jak je to všechno možné?

Občas vážně žasnu nad tím jak tyto neznámé ruiny mohou tak dlouho ležet přehlížené a ignorované v lese severní moravy.
Okolní krajina je z podstatné časti pokryta lesy a menším počtem malých vesnic.  Na jednu stranu, ale nevidím nic podivné na faktu, že zde tyto ruiny přečkávají věky bez zájmu a povšimnutí. Pouze několik z mála lidí na místní podmínky dosáhne skutečně dobrého vzdělání a měl jsem již několikrát možnost dobře poznat ignorantskou a jednoduchou povahu tamních občanů. V jednom místě byla zřejmě před desetiletím  či více budována skoro neznatelná prašná lesní cesta kterou možná párkrát do roka projede traktor. Tato cesta vede skrze jednu z obřích stěn, která v tom místě čněla zhruba 0,5 až 1m nad povrch. Lidi jí tehdy roztřískali (zřejmě posíleni komunistickou budovatelskou ideologií) a to co z ní zbylo se dosud válí na kraji cesty. Cesta vede  zkrátka skrz. I když jsou tyto objekty poměrně hlouběji v lese tak i přes to kolem nich občas chodí lidé. Přinejmenším zaměstnanci lesní správy. Doposud jsem se však nedoslechl, že by se o nich někdo zmínil nebo, že by tam o nich bylo nějaké veřejné povědomí.
Jak jednou řekl kamarád: "Místní starousedlíky dovede zaujmout jedině flaška laciného chlastu nebo tlustá, spocená nahá baba... Nikoho tady v jádru nic nezajímá..." 
Lidské ignoranství a hloupost občas nemají hranic...
Jsem bohužel přesvědčen o tom, že když bych tento nález nahlásil na příslušné instituce tak stejně nebude nikdy veřejně uznán, či hlouběji zkoumán. Vzhledem ke své záhadné povaze, nekonvenčnímu vzhledu, ohromným rozměrům a pravděpodobně i extrémnímu stáří se jistě nedá z hlediska "známé" archeologie identifikovat -  tím pádem je zcela iracionální - tedy je to vlastně nesmysl - jednoduše vlastně vůbec neexistuje... Protože naše historie podobné stavby a artefakty prostě nezná a znát ani nechce...  
Tyto ruiny které od nás mají příznačný název "Gorias" (legendární prehistorické sídlo neznámé kultury jež se mělo nacházet někde na území ČR) nebudou v brzké době nijak uveřejněny či označeny. V zájmu jejich delikátní povahy si jejich polohu a výzkum zatím raději ponecháme sami pro sebe. Nestojíme totiž o mediální kydání hnoje které podobné objevy doprovází, natož o zničení lokality "hledači pokladů", "rádoby odborníky s detektorem" Jediné co snad lze říct, že se nachází severně od Šumperka.
Snad jednou přijde "rozumnější" doba a "rozumnější" podmínky pro solidní výzkum lokality.
Mějte tedy prosím pochopení.
!!! DŮLEŽITÁ NOVINKA !!! Nedávno jakási skupinka tzv. ČSAAA (jinak převlečená verze "soudruhů" z KPUFO) uvedla k tomuto tématu tento text:
Jakýsi klub Avalon vyhlásil loni, že objevil na jakémsi utajeném místě na Šumpersku jakési pozůstatky starověkého města, nazvaného „Gorias". To vše pouze dokládá, že místo je pozůstatkem po těžbě kamene.

Jde o klasické nabubřelé žvásty. Vcelku vtipné je hlavně to, že nikdo z ČSAAA na místě nikdy nebyl a přesto mají drzost soudit o co jde. Žvásty o tom, že bylo objeveno město jsou taky zavádějící protože v článku se píše o soustavě několika budov. Pokud by mělo jít o lom na těžbu kamene tak by to byl asi ten nejméně pochopitelný lom v republice...
V hornaté krajině na vrcholku kopce?! I tak jsem tuto možnost prověřil a zjistil jsem, že se kámen těžil na jiném místě vzdáleném zhruba 8 km vzdušnou čarou - v dolině a hlavně na místě přístupném. Myšlenka o tom, že je tato stavba pouze lomem na kámen je ABSOLUTNĚ SMĚŠNÁ. Ale po pravdě nešlo od "soudruhů záhado-logů z ČSAAA" očekávat nic jiného vzhledem k tomu, že oni mají zřejmě v popisu práce podobná místa zpochybňovat a bádání ničit.
 
Komentář jednoho kolegy - "no tak vynikající - je vidět, že je to evidentně sere a snažej se to místo zdiskreditovat, ale hlavně že nabízej předražený zájezd s Danikenem". :-D :-D :-D !!!!!

©2010 Copyright http://klubavalon.iplace.cz/



k2014