Záhadný Nan Madol

Vytvořeno 07.04.2013 11:08:19 | Poslední změna 01.05.2013 18:02:52

Tyto ostrovy se snad dají přirovnat k Italským Benátkám,  leží u pobřeží ostrova Ponhepi součásti Federativních Států Mikronésie. Dodnes zde nejsou uskutečněny žádné výzkumy a archeologická bádání. Je zvláštní, že poblíž se nachází několik ostrovů přírodního původu jež by se dalo obývat, tak kdo si dal tu práci vytvořit tyto umělé kamenné stavby? Zde se setkáváme s neznámou civilizací o které nic nevíme. Neznáme ani období kdy byly tyto ostrovy budovány. Na počátku minulého století žilo na nejbližším ostrově Pohnpei 800 obyvatel. Je spočítáno, že kdyby při technice kterou měli k dispozici tedy skoro žádnou, stavěli toto dílo 100 let - bylo by potřeba každý rok účasti 10 000 lidí!
Toto tvrzení pochází od nejpřednějšího etnografa dr. Miloslava Stingla, který místo sám několikrát navštívil. Tohle místo by z pohledu dnešního archeologického chápání mikronésie nemělo existovat. O tomto místě neexistují žádné písemné zprávy, dokonce zde nejsou žádné nápisy nebo sochy. Základ staveb tvoří čedičové tyče ve formě šestihranů ( čedič je ztuhlá láva ) vážicí až 50 tun. Těžil se zřejmě na ostrově Ponaphe, kde byly z lomů šestihrany nějak transportovány, ale jakým způsobem když tenhle ostrov je hornatý a porostlý pralesem je další záhada. Obyvatelé žili v primitivních chýších a najednou stavěly umělé ostrovy v mořské laguně !?
Kdo tedy byl autorem Nan Madolu? Je tu ústní legenda o dvou bratřích Olosipa a Olosopa kteří připluli z neznámé země na velké nikdy nevídané lodi. Dr. Stingl píše ve své knize neznámou mikronésií: bratři Olosipa a Olosopa spojili pak pod svou vládu všechny osady a rody Ponape. A oni tito samozvaní vládci Karolínského ostrova znalí mnohých kouzel ( dokázali uklidnit jediným pohybem ruky vysoko rozbouřené moře ) se rozhodli, že vybudují  panovnické sídlo, z něhož budou vládnout . Nejprve si zvolili rovinu Sokhesu u níž přistáli, toto místo ( Pan Yupal ) však brzy přestalo vyhovovat. Začalo budování v Nettu, pak v dnešním království až je nakonec pozornost zavedla k pobřeží jižního Ponape. Útes nebeského slunce si zvolili podle ponořeného "nebeského slunce" a na něm vybudovali  92. umělých ostrovů.
Sama legenda je zajímavá ne nepodobna té o Atlantidě. A zde narážíme na další bájný kontinent který měl v těchto končinách existovat. Měl se nazývat MU a byl obydlen rasou vysokých lidí. Je pravda, že žádné důkazy, tedy ty oficiální nejsou, ale na druhou stranu je nikdo nehledá a výzkum tak zajímavé lokality dosud neexistuje. Další pátrání přináší víc otázek než odpovědí. Jedním z prvních badatelů byl Jan Stanislaw Kubary, další v roce 1896 Angličan F. W. Christian, ale i on nemohl v nan madolu pracovat. Tehdejší  nanmaraki ( vládce,král ) kvůli častým návštěvám misionářů  vynesl nad Britem trest smrti jenž měl být vykonán jakmile vstoupí na posvátnou zem.  Až roku 1907 se správce tehdy už německého ostrova, guvernér Berg vydal na průzkum i když byl obyvatelstvem varován, aby nevstupoval na posvátné místo. Podařilo se mu najít cestu do hrobek králů. Ve chvíli, kdy se dotkl kostí, ozval se z hlavního ostrova mohutný zvuk, připomínající troubení na mušle. Zvuk děsil guvernéra celou noc až zemřel, aniž by se podařilo zjistit na co. Skutečností je, že se zde našli kosti které jsou na zdejší obyvatele neobvykle velké. A ještě jedna věc o troubení na mušle... ale zde je to jen moje teorie:  Jsou zde nespočetné laguny i se sladkou vodou  jako by se tu chtěl někdo opevnit. Jeden z ostrovů s názvem Lenkai měl být spojen s mořem podvodním tunelem. Zajímavé je, že důvod tohohle tunelu měl být to, aby se zde dostaly „mušle". Nemohly by být tyhle „legendární" mušle nějaká pradávná zařízení plující pod vodou. Technika pocházejíc z potopené pevniny Mu. Sám guvernér Berg narazil na toto zařízení a podařilo se mu je nechtěně zprovoznit a tím vysvětlit i záhadný zvuk? V mýtech Ponapů se setkáváme s rasou obrů ale i jinou podivnou entitou: 

1. Rasa podobna lidem - dokázali létat                                                                                                           
2. Obří opičí rasa - žijící v moři                                                                                                                       
3. Rasa obřích otroků - pracující pod mořskou hladinou, také lidožravý obři.
Není zde cítit závan tajemna o neznámé kultuře o které nemáme ani zdání? Tímto záhady nekončí, od let 1919 - 1945 byla tato říše pod Japonskou nadvládou. Tento příběh o platinových rakvích které měli Japonci vyzvedávat ze dna vod Nan Madolu je pro mnohé jen legenda. Je tu však spousta faktů které hovoří v pravdivost těchto událostí... o co jde?  Pod hladinou laguny hlavní budovy, které pocházely z dob předsaudeleurovské dynastie Japonci objevili odpočívající vládce v platinových rakvích. Potápěči ničili rakve už pod hladinou, kde je lámali a vynášeli kusy platiny na povrch a vylepšovaly tak Japonsku ekonomickou situaci. Zajímavé je, že se zde nesetkáváme s nějakou pomstou mrtvých, ani žádné záhadné zvuky, jen ničení a plenění... Zdejší hory ani půda platinu neobsahují a sám fakt, že by si někdo vymyslel platinu a ne zlato spíš tento příběh potvrzují. Pak nastala situace kdy se dva potápěči ač vyzbrojeni nejmodernější technikou nevrátili a dobývání ustalo. Proč? Zde můžeme jen spekulovat zda za to mohla válka která se rozpoutala nebo je zde něco tajemného co zahnalo lupiče? První kdo psal o platině byl Herbrt Rittinger, který dobře znal celou mikronésii. V čase japonské nadvlády předčil vývoz platiny jiné položky ponapského exportu - ságo, vanilku, kopr. Po druhé světové válce jsou ostrovy pod správou USA. Platinový pramen vyschnul jelikož žádné zprávy o jejím vývozu nejsou známy. Jedině že jsou tajné! Zde se musíme opět ptát zda se pod vodami těchto ostrovů nenachází zapomenutý svět prastaré civilizace která snad pochází z potopeného kontinentu MU, jež je pod hladinou stále propojen tunely.
Ostrovy jsou navštíveny i českými badateli, jako M. Stingl který společně cestuje s přítelem Erichem Von Danikenem který upozorňuje na jakousi studnu, která leží v samém středu města. Zde se Daniken domnívá, že by mohla být vstupem do podzemí a následně i do tunelu jež by měl být onou spojnicí se světem nepoznaného a neobjeveného Nan Madolu. Další český badatel který navštívil tyto ostrovy byl bohužel již zesnulý Ivan Mackerle, který pátral po oné studni. Tuhle studnu nakonec našel a s kolegy se spustil do jejího nitra. Další průzkum objevil jen úzkou vyzděnou chodbu končící kolmou kamennou stěnou. Jak sám badatel podotýká všelijakých vstupů a šachet je tu spousta, ale vždy končí kamennou stěnou. Jaký účel však plní je velkou záhadou. Nebo je vstup do podzemních chodeb rafinovaně ukryt před zraky průzkumníků? Dále mě zaujal domorodý průvodce který provázel nebo dohlížel na Mackerleho výpravu. Žije zde od narození v roce 1940 a prohlašuje, že o platinových rakvích nic neví, zato je přesvědčen o podmořském městě. Vypráví jak jeho dědeček  toto město spatřil, když při rybaření zasáhl harpunou želvu a ta ho zatáhla pod hladinu kde viděl kamenné domy, ulice a sloupy. Když se vynořil tekla mu z nosu, uší a očí krev a nebyl schopen promluvit. Teprve po týdnu se mu řeč vrátila, ale jen co svůj zážitek stačil popsat zemřel. Není zde jakási paralela s guvernérem Bergem? A znovu želva nebo mušle, co když je tu zčásti funkční technika prastaré civilizace ke které se náhodou dostanou lidé a při náhodné manipulaci uvedou tuto techniku do chodu a nic netušíce jsou vystavěni následkům této konfrontace. Snad právě pro tyto nepochopené aktivity jsou ostrovy tabu a domorodci prohlášené za prokleté.
Musíme tu žasnout nad tímto kolosálním dílem několik metrů silných stěn i navršením několika tunových kamenů a čedičových šestihranných tyčí, jež ve všech směrech předčí i Egyptské pyramidy. Kdo si dal tu námahu a budoval na vodě základy k těmto monumentům je nám "doufám" prozatím utajeno. Snad tu máme co do činění s vyspělou kulturou z potopeného kontinentu starou tisíce let o které nic nevíme, nebo entitou která obývala podvodní svět? Legenda o obojživelnících kteří stvořili svět je známa v mnoha kulturách. Je uctívána a dokládána množstvím nálezů jejich soch a vyobrazeních na stélách. Snad se tu usadili obyvatelé mimozemských světů, třeba je vše jinak, ještě záhadnější... Snad nám nové výzkumy, jestli nějaké budou odhalí víc a že je tu co ke zkoumání není pochyb.

Použita literatura:  

Erich Von Daniken     -    ve stopách všemocných
Jan Novák                 -     záhady oceánu
Miloslav Stingl       -      neznámou mikronésií
Ivan Mackerle        -     http://www.mackerle.cz/proklate-zriceniny-nan-mad
video :  http://www.tvdive.cz/?p=video&v=expedice_nan_madol__posledni__vypraveni_ivan_mackerle

©2010 Copyright http://klubavalon.iplace.cz/