Golem

Vytvořeno 09.09.2013 18:00:26 | Poslední změna 09.09.2013 18:23:16

Golem, magicky oživená figura podoby člověka, spojovaná pověstmi s legendární postavou pražského rabbi Löwa, stále láká luštitele záhad.
Má příběh o Golemovi, umělém ochránci středověkého, pražského, židovského ghetta reálný základ? Existuje případně i šance objevit jeho hliněné tělo?
Jako první se o to pokusil roku 1754 vrchní pražský rabín Ezechiel Landau, který po něm pátral na půdě Staronové synagogy, odkud se vrátil značně vyděšen, aby ihned potvrdil, že se skutečně jedná o místo Golemova posledního odpočinku, kde nemá být nikým už více rušen.
Od konce 18. století je pak údajně ve Staronové synagoze veřejně vystavováno Golemovo tělo, což do svého románu „Golem" zakomponoval spisovatel a okultista Gustav Meyrink, který ovšem uvádí, že šlo o pouhou trpasličí figurku.
V roce 1920 vystoupil na půdu Staronové synagogy Egon Erwín Kish známý, jako „Zuřivý reportér", aby ověřil starou pověst o místě spočinutí Golemových ostatků. Jak ale záhy uvedl v novinovém článku, Golemovo tělo tam nenalezl.
Kish však bezprostředně před svou emigrací v roce 1939, spojenou s jeho židovským původem a nacistickou expanzí, navštívil svého přítele Jarmila Krecara, který tehdy pracoval jako knihovník Národního muzea a požádal jej o bezpečné uložení svazku dokumentů a několika osobních předmětů, mimo jiné i malé, v záhybech zčernalé hliněné figurky, o níž lakonicky prohlásil, že je to Golem získaný od šámese Staronové synagogy.

Zmíněná figurka prý bohužel shořela při požáru po spojeneckém, nočním bombardování Prahy v únoru 1945. Zbyl jenom prach. Tato skutečnost naznačuje, že mohlo jít o sošku vyrobenou dle tajných kabalistických tradic z hlíny a včelího vosku a kdysi použitou jako základ k pokusu o vytvoření takzvané elementární bytosti, plnící určité úkoly.
Podobným experimentům se u nás v první polovině minulého století věnoval například i okultista František Bardon.
Ať již věříme, či nevěříme ve funkčnost magických postupů, nová fakta nám pomáhají lépe pochopit tento zvláštní starobylý příběh.

               Hruška Aleš