Sekta fanatických katolíků v Bílé Vodě

Vytvořeno 23.10.2010 18:04:53 | Poslední změna 30.10.2010 16:51:05

Tomu, že je „svatá" katolická církev spíše „z pekla vzatá" v poslední době nasvědčuje stále více faktů. Nespočet případů úchylů z řad katolických kněží jež znásilňují malé děti roste rok od roku do neskutečných čísel. Dá se oprávněně domnívat, že tyto zrůdnosti jsou mezi katolíky   rozšířené již odedávna a nyní konečně nazrála doba kdy došlo k jejich provalení na veřejnost.

Před časem jsem se doslechl od jednoho známého o úděsném zážitku. Dostal jsem od něj svolení jej publikovat.

Kamarád ve věku okolo dvaceti let si našel přítelkyni. Po čase začal zjišťovat, že je věřící a tuto skutečnost vcelku ignoroval. Připadlo mu sice vcelku divné, že na to jak se pořád prohlašovala za katoličku zase tak moc svatá není - chlast jí nebyl zrovna cizí atd....
Jejich vztah nestál za nic a měl mnohokrát už sto chutí ji poslat někam a najít si raději nějakou normální slušnou holku. Poslední kapkou která vedla k jejich rozchodu byl úděsný týden „prázdnin" v psychopatickém katolickém ghettu které se skrývá stranou civilizace v česko-polském pohraničí.
Mělo jít o týden dovolené „u tetičky" v Bílé Vodě. Už samotný příjezd do této zapadlé obce byl pochmurný. Naprostá díra... Do nejbližšího městečka snad 50 km. Všude jen nekonečná pole, lesy, sem tam nějaká ruina opuštěného domku a jinak nic. Vesnice leží přímo na hranici a lze přes ni pár kroky prakticky projít do Polska. Dost ho překvapilo, že nikde neviděl chodit lidi. Okolo baráků hrobové ticho a kromě ožralého cikána nikde ani noha. Na to, že bylo léto to působilo fakt divně. Nebylo logické proč jsou všichni neustále zalezlí a ani nedutají.
Tetička bydlela ve hnusném okálu. A krátce po zazvonění to všechno začalo...

Vylezla ven a první věc na kterou se ho zeptala bylo jestli je pokřtěný. Vcelku nechápal o co tady sakra jde, ale vypadalo to, že pokud není pokřtěný tak ho asi nepustí přes práh. A tak řekl že „asi jo".
Na to se tetičce náramně ulevilo a přestala blokovat dveře s náznakem toho, že teda asi mohou vstoupit. Uvnitř bytu to vypadalo vskutku „extravagantně". Všude na zdích kříže a svaté obrázky. Byli jich tam stovky!! Jen stěží by se dalo na některé zdi najít metr čtvereční kde by jich neviselo tak 10. Nejrůznější kříže - dřevěné, zlaté, malé i tak obrovské, že by s nimi šlo vyrazit dveře. Jediné místo které nemělo stěny takto vydlážděné byl pravděpodobně záchod, i když i tam prý cosi zřejmě bylo.
Tetička žila sama se starou bábou která byla po infarktu a nemohla mluvit. Do práce nechodila a využívala její důchod jako zdroj veškerého přijmu.
Tehdy zhruba začal už opravdu litovat toho, že se na tuto debilní cestu nechal překecat.
Jak čas plynul tak se dozvídal samé zajímavé věci.
Třeba to, že tetička nikdy v životě nepracovala „protože svatí lidé si pracovat nezaslouží". Přesto měla v bytě novou televizi, video a každý rok jezdila tak na padesát dovolených na nejrůznější „svatá" místa po celém světě. Vcelku mu nešlo do hlavy kde statisíce na podobné cesty. Něco takového by udělalo značně čáru přes rozpočet běžné rodině vyšší třídy kde oba lidé pracují.
Jeden pokoj měla předělaný na jakousi hrůzostrašnou modlitebnu s oltářem plným nesmyslů a celkem z toho místa běhal mráz po zádech.
Pomalu se začal dozvídat také o pohnutém osudu obce. Ta za totality posloužila jako místo odsunu těch nejfanatičtějších řádů jeptišek. Po převratu se jich pak ale většina vrátila zpět na svá „teritoria".
Byt to byl skutečně divný.
Na rádiu bylo nalazeno jakési pánbíčkářské rádio a ladit tam jiné stanice bylo zakázané. Někdo pro jistotu dokonce vyrval knoflík který k tomu sloužil. Kopa kazet u rádia obsahovala pouze kostelní zpěvy. Drahá televize se nezapínala a když ano tak pouze k přehrávání nehorázných katolických filmů o životě svatých na videokazetách. Ani jedna z kazet neobsahovala normální film.
Police plné knih... Všechno jenom bible, katolické bláboly a knihy o svatých. Jedna dokonce o sebemrskání a sebeznetvořování na počest Krista. Znovu ani jedna jediná kniha na jiné téma.
Tetička se každý den modlila asi pět hodin...
Další den přijela sestřenice přítelkyně. Bylo jí stejně let jako jemu a byla to jeptiška. Mladá holka s totálně vymytým mozkem kterou tetička tak dlouho zpracovávala až z ní udělala doslova chodící fanatické monstrum.
Tehdy začalo opravdové peklo. Duo tetička & jeptiška si ho zavolali do místnosti a začali do něj hustit příšerné žvásty. Svědci Jehovovi byli podle nich slabý odvar. Kamarád je stejně jako já zapřísáhlý ateista a tak to zezačátku jakš takš trpěl a tu hodinu si tam s nima odseděl a poslouchal ty jejich dementní žvásty.
Potom to chtěl rozdýchat a tak se vydal na procházku ven. Tam to nebylo o nic lepší. Znovu nikde ani živáčka. Sem tam stará babka a kromě dvou ožralých cikánů hrobové ticho. Velké ponuré baráky, na kopečku psychiatrická léčebna obehnaná plotem který by snad ani Kájínek nepřelezl.
Jídlo se u tetičky podávalo zásadně studené.
Spát musel sám v uzavřeném pokoji. Den co den si ho volalo duo na vymývání mozků které bylo stále strašnější a stále vlezlejší. Postupem času mu už dokonce bylo skoro pohrožováno smrtí v mukách a nekonečným utrpením v pekle pokud se nestane jejich „ovečkou" a věrným otrokem. Snažili se z něj pořád páčit adresu, telefon, email a informace o příbuzných. To ho už vážně začalo štvát a tak jim dal najevo svůj nezájem a začal plánovat jak odtamtud co nejdříve vypadnout.
Jídlo u tetičky bylo často plesnivé nebo zkažené. Tetička to obhajovala tím, že „boží dar se nesmí vyhodit". Jednou s jeptiškou jela kamsi na návštěvu za farářem a dala jim rozkaz sníst k obědu čtyři dny staré zkažené smradlavé brambory které by už ani prase nežralo.
Vykašlal se na to a šel si raděj koupit něco poživatelného do něčeho čemu se tam říkalo obchod co byl otevřen pár hodin v týdnu. Duo tetička & jeptiška se pak vrátilo vysmáté, že si cestou od faráře ve městě zašlo na oběd do luxusní restaurace.
Našel v bytě schované dva obrovské úchylné deníky plné neskutečných zhovadilostí. Postupně rozkrýval pravdu o tom co jsou tito ohavní lidé opravdu zač.
Drahá tetička si za dlouhá léta vytvořila katolickou sektu těžkého kalibru...
Zcela zavrhla svoje dítě jež se na tom nechtělo podílet a zcela jej vymazala ze svého života. Mnoho členů rodiny se jí však zblbnout podařilo díky čemuž vzniklo něco jako farma na lidská monstra. Rodina příbuzných fungovala jako továrna na děti z nichž se každé muselo stát farářem nebo jeptiškou jinak by bylo totálně zavrženo a vyděděno. Další ovce se jim dařilo konvertovat všude možně. Jedna z jejich figurek byl dokonce chlap - profesionální voják co se dal díky nim na cestu „svatého muže"...
Viděl fotky ze srazů té jejich ohavné sekty a byla to podívaná pouze pro silné povahy. Katolická jeptiška s neméně katolickým farářem v těsném stanu, Dva chlapi předvádějící jakési úchylné pózy atd... atd...
Nejzrůdnější však byl fakt kde jejich sekta světců v níž nikdo nepracoval jelikož „práce byla určena pouze podřadným lidem" brala ty statisíce na výlety po Vatikánu, Americe a dalších destinacích...
Byl to opravdu humus...
Jejich rodina ještě před několika lety vlastnila mnoho obrovských zatuchlých barabizen ve vesnici kde provozovali něco jako hospic pro umírající staré babky o které se jejich příbuzenstvo odmítlo starat. Pravděpodobně stovky těchto zbídačených osob tam bylo drženo při životě v úděsných podmínkách a sekta si mastila kapsu z jejich důchodů. Doslechl se také to že každý z oněch baráků „továren na smrt" vlastnil a vedl vždy jeden člen oné rodiny. To bylo k neuvěření protože v oněch dobách tedy měla na starost několikapatrovou budovu plnou nemocných umírajících lidí například mladá nevzdělaná kráva které bylo sotva 16 let!!!!
O tom v jakých podmínkách tam živořilo a umíralo kvantum důchodců lze jen polemizovat. Je pravděpodobné že tam o ně zadarmo „pečovalo" několik jeptišek, ale pochybuji o tom jak bylo možné dosáhnout dostatečné hygieny, stravování a hlavně lékařské péče. Podle toho co viděl tam široko daleko jako doktor působila sedmdesátiletá jeptiška s brýlema silnějšíma než hospodské popelníky která vypadala jako chlap a hrála na harmoniku.
Celé toto ohavné impérium se však již „díky bohu" hroutilo.
K něčemu došlo...
O co se přesně jednalo se kamarád bohužel nedozvěděl, ale katolická sekta byla nucena svoje továrny na smrt zavřít. Tato díra na konci republiky byla jistě zvolena dobře, avšak ruka spravedlnosti zřejmě dosáhla i tam.
Smetánka sekty tak přišla o 90% svého zlatého přijmu a nastala jim těžká doba.
Tetička nyní parazitovala na důchodu oné báby - její vlastní matky.
Jednoho večera kamarádovi někdo volal. Týpek co se představil jako další z bratranců přítelkyně ho po telefonu přes půl hodiny přemlouval na dlouhodobou cestu do jakéhosi „katolického dětského tábora" v Polsku.
Co to mělo sakra být??!! Nějaké místo kde faráři znásilňují malé chlapěčky??!!
Jediné co kamaráda tou dobou, ale zajímalo bylo jak se pokud možno ve zdraví dostat domů a nějak se zbavit těch zrůd takže onu ctěnou nabídku odmítnul. Debil ho ale stále přesvědčoval a odmítal hovor ukončit. Když mu asi po desáté řekl že nemá zájem a on ho stále přemlouval tak prostě vrazil telefon do ruky své nyní již takřka bývalé přítelkyni s výmluvou, že se de osprchovat. V noci se mu usínalo těžko...
Slušné chování a chladnou hlavu už dávno nedovedl potlačit a měl v duchu sto chutí někomu jednu vpálit pokud mu nedají pokoj. Další den mu byla puštěna videa ze zlaté éry sekty. Byl to hnůj...
Malá děcka zavřená v místnosti seděla okolo stolu s vykulenýma očima a z hub se jim prášila jedna motlitba za druhou. Jakási ženská jim pořád opakovala, že teď se už nemusí bát smrti. Na jiném videu byl zase rozhovor s obrovským fousatým ožralou který se stal věřícím a přinutil k tomu následně i svého syna. Popisoval to tam zhruba slovy:
„Noo muj kluk je takové flákač... Furt jenom jezdi na motorce. Já jsem prostě teda jednó přišel dom, vletěl na něho a řekl mu, že když nezačne se mnou chodit do kostela tak mu takovó fláknu, že mu uleti hlava... No a tak dostal strach a rači šel..."
Tak to už vážně bylo dost... Bylo mu jasné, že pokud tam bude ještě den tak tam asi všechny ty hovada pobije. Ta jeho kráva sice protestovala, ale měla to marné. Pokud by se mu někdo postavil do cesty tak už asi chytne jednu mezi oči.
Na poslední chvíli došlo k dalšímu naléhavému pokusu vymámit adresu a že prý ho brzo navštíví. Adresu jim samozřejmě nedal a ve vlaku zpět do civilizace si konečně pořádně oddechl.
Krátce nato poslal tu ohavnou kreaturu kterou kdysi dávno milně považoval za normální holku do hajzlu a ještě dlouho poté měl na chodbě nedaleko dveří schovanou sekeru pro případ, že by některé z těch hovad přišlo na to kde bydlí a trouflo si ho přijít opruzovat.
Kámoš vše na závěr komentoval slovy: „Něco mi to všechno přece jen dalo. Teď aspoň vím, že přísloví svatí z pekla vzatí absolutně vystihuje realitu. Už nikdy v životě bych si nic nezačal s holkou co o sobě tvrdí, že je katolička nebo věřící"

Podle mě je faktem, že nikdo na světě nepotřebuje žádnou zvrácenou víru. Stačí když člověk prostě jen ví co je dobré a co je špatné a podle toho v životě jedná. Já to tak prostě vidím a je to můj názor…

©2010 Copyright http://klubavalon.iplace.cz/