E.V.P. - hlasy z jiného rozměru

Vytvořeno 21.12.2009 21:57:58 | Poslední změna 30.10.2010 16:44:25

Doplněk ze dne 21.12.2009
Toto je částečně upravená verze původního článku publikovaného 11.7.2006 na stránkách http://neznamo.tym.cz/.
Autor zásadně nedoporučuje nahrávat EVP!!! Pokud se i přes toto varování rozhodnete k vlastím experimentům tak si buďte vědom/a vysoké pravděpodobnosti výskytu "negativních faktorů z druhé stany" které EVP do vašeho života přinese.

Pro nahrávání EVP lidé nepotřebují žádné magické procesy nebo okultní znalosti. Jediné co potřebují je obyčejný magnetofon, počítač nebo jiné zařízení schopné nahrát záznam zvuku. Další nutné vybavení je pouze trpělivost a opravdu značná dávka odvahy, kterou budou vskutku potřebovat.


První případy EVP transkomunikace
K prvním záznamům hlasů ze záhrobí došlo nedlouho po zavedení prvních magnetofonů na trh. Roku 1959 si švédský malíř Friedrich Jungerson nahrával na magnetofon rozhlasový přenos koncertu symfonického orchestru. Přibližně uprostřed skladby najednou sborový zpěv přehlušily tajemné naléhavé hlasy : Nejsme mrtví, žijeme, žijeme… uprostřed země…

Jungersona přepadla strašlivá tíseň. Přetočil záznam znovu na začátek a přesvědčil se jestli se mu to nezdálo. Tohle však nebyl sen, ale realita. Po chvilce zavolal svému příteli Weisovi který hned přijel a začali si nad záhadou lámat hlavu. Telefonovali do londýnského studia, aby se přesvědčili, zda nešlo o poruch vysílání což se neprokázalo. Byla provedena i kontrola funkce magnetofonu který pracoval zcela bezchybně. Nakonec Jungersona napadlo připojit k magnetofonu mikrofon a nahrát s přítelem krátký rozhovor. Při přehrávání záznamu zažili šok když ve svém dialogu zaslechli třetí cizí kovově znějící hlas : Musíme zůstat u aparátu.
Od těch dob Jungerson s pomocí několika přátel a parapsychologů zaznamenal 140 hlasů z nichž některé identifikoval jako své zemřelé přátele.

Netrvalo to dlouho a na celém světě se amatérští nadšenci, ale i odborníci začali snažit obdobnou cestou tajemné hlasy zaznamenat. Vznikl tak zcela nový obor jménem transkomunikace. Jedním z jeho zakladatelů byla francouzská učitelka Monique Simonetová která vše popsala v knize Slyším neviditelné. Svou dlouholetou práci podložila stovkou kazet plných záznamů s hlasy.
Autorka začátečníkům radí, aby pří zapnutém magnetofonu tiše oslovovali zemřelého s nímž se chtějí spojit. Potom magnetofon nechte o samotě delší dobu běžet a nakonec přetočte záznam na začátek a pozorně poslouchejte.
Je třeba mnoho trpělivosti. První hlasy se někdy začnou nahrávat  až po několika týdnech vytrvalého snažení. Po čase se ale výsledek dostaví.

Transkomunikátoři zjistili, že nejlepšího výsledku dosáhnou, když trvale používají nějaký pomocný zdroj zvuku. Může to být třeba tichá hudba přehrávaná v opačné části pokoje, nebo tiché hučení chladiče PC. Duchové a jiné bytosti tyto pomocné zvuky pravděpodobně potřebují k tomu, aby z nich vytvořili svůj hlas který by pronikl do našeho světa. Je to pro ně tedy něco jako stavební materiál.

Když se o transkomunikaci doslechla američanka Sarah Estepová, byla přesvědčena že jde o podvody. Pořád jí to vrtalo hlavou a tak se tedy rozhodla udělat sama pár pokusů. Dala si týden na to, aby se přesvědčila. Po dobu šesti dnů si vyhrazovala určitý čas a kladla do mikrofonu otázku : Je tam někdo? Na pásku se však nedostávalo žádné odpovědi. Poslední sedmý den už byla přesvědčena o nesmyslnosti celého fenoménu a z legrace vyřkla otázku : Prosím, řekněte mi, jaký je váš svět? Tentokrát při přehrávání zřetelně slyšela odpověď : krásný

Znovu a znovu si pásek přehrávala a hlas tam opravdu byl! Sarah Estepová se pustila do výzkumu tajemných hlasů.Na počátku byly záznamy hlasů jen ojedinělé a dost nezřetelné. Vždy když už chtěla své snažení vzdát se však na pásku ozvaly zřetelné hlasy: Nevzdávej to nebo vydrž.
Po pěti týdnech se hlasy začaly ozývat častěji, tak jedna až dvě zprávy za den. Staly se silnější, a zřetelnější.
Hlasy jí po čase začaly oslovovat jménem. Z některých poznámek bylo dokonce zřejmé, že tajemné bytosti mají informace nejen o ní, ale i o její rodině, a reagovaly na konkrétní otázky.

S čím se můžete spojit:
Mnoho lidí kteří s transkomunikací začínají na počátku zaznamená hlasy volající o pomoc. Po určité době tento druh hlasů zmizí. Není známo proč se tak děje, ale předpokládá se, že se komunikátor postupem času propracovává od nejnižší vrstvy zemřelých, kteří se dosud se svou smrtí nevyrovnali, do dalších vyšších oblastí.

Zdokumentované jsou také tzv. vesmírné hlasy které znějí poněkud roboticky. Jsou to naprosto odlišné hlasy, pravděpodobně nějaké jiné inteligence. Často používají slova která nenajdete v žádném známém světovém jazyce. Tyto hlasy nikdy nelžou. Když řeknou: zítra se znovu ozveme, tak se ozvou. U hlasu duchů si tím nikdy nemůžete být jistí. Vesmírné hlasy nemají s komunikací zřetelně žádné problémy. Jsou hlasité a jasné. Občas používají neobvyklou gramatickou stavbu.

Neinteligentní astrální bytosti. Tito tvorové se na záznamu vyznačují kvílením nebo jiným druhem hrůzostrašných skřeků. Tyto nelidské bytosti nemají mnoho inteligence, ale zato ohromnou sílu a touhu proniknout do našeho světa. Proto při kontaktech se záhrobím člověku hrozí jisté nebezpečí!!! Druhá strana tedy není obydlena pouze duchy lidí, ale i množstvím nejrůznějších forem těchto tvorů. Nejhorší jsou tzv. astrální upíři jimž bych rád věnoval samostatný článek. Tito neviditelní tvorové dokážou doslova vysávat životní energii ze svého hostitele.
Některé hlasy vám mohou nadávat nebo dokonce vyhrožovat smrtí.

Příklady vzkazů z onoho světa
V mnoha případech znějí vzkazy ze záhrobí opravdu podivně. Ačkoliv jde převážně o dospělé lidi, hovoří často jako děti a poskytují mlžné a někdy trochu nesrozumitelné informace.
Pár skutečných příkladů:
Vidím konec vesmíru, je růžoví jako červánky.
Žijeme teprve po smrti, předtím se jen zdáme.
Zde není zima, ani teplo, ani tma, ani světlo.

Úžasný experiment profesora Suslova
V oblasti transkomunikace nezůstávají ani Rusové. Na univerzitě v Taškentu pracovalo patnáct let pět psychologů na projektu s názvem Kontakty s druhým světem. Pod vedením prof. Suslova se 37 dobrovolníků, nevyléčitelně nemocných osob, naučilo speciálně vyvinutému počítačovému jazyku. Po své smrti se ním měli ozvat z onoho světa. Každý z nich obdržel osobní šifru, kterou se měl identifikovat. Od srpna 1990 se na obrazovkách nahrávacích počítačů skutečně objevily první vzkazy! Zesnulý se opravdu identifikoval svou šifrou která byla známa pouze Suslovovi. Podle ní bylo jasné že se jedná o muže který zemřel ve třiceti devíti letech na rakovinu. Sděloval, že smrt je podivný zážitek, který vede ke stavu, v němž není bolest, strach, smutek ani jiný podobný pocit. Prohlásil, že je teď naplněný světlem, teplem a všeobjímající láskou.

Jak úžasné… Doufám že je to pravda.

Slovo ke čtenáři
Fenomén E.V.P. („Elektronic Voice Phenomena" přeloženo: Fenomén elektronického hlasu) je pro mnoho milovníků záhad obrovskou výzvou. Mě také velice zaujal a proto jsem se o jeho pravosti přesvědčil na vlastní kůži. Již na druhý pokus jsem nahrál velice tichý hlas. Po jeho mnohanásobném zesílení, zpomalení a částečném odstranění šumu se dala rozeznat některá slova. Jistě to nevím, ale  možná šlo o mého mrtvého strýce. Od těch dob jsem dále nenahrával.
Kyž jsem před několika lety trávil víkendy v jednom starém bytě kde se občas odehrálo pár tajemných věcí, dobře si vzpomínám jak otcův starý magnetofon několikrát začal samovolně nahrávat. Nemohu však určit zda to mohlo mít nějakou souvislost s E.V.P.
Na českém netu mnoho informací nenajdete a proto jsem čerpal převážně ze starších čísel časopisů fantastická fakta a magazín 2000. Všem bych také rád doporučil film White Noise (Hlas smrti) který přímo pojednává o problematice E.V.P. a především o nebezpečí které může hrozit každému transkomunikátorovi.

Aktualizace článku 2009/2010
Uplynulo již pár let od doby  kdy jsem tento článek zveřejnil. Za ta léta jsem stále zjišťoval nová fakta ohledně EVP a jeho hrozby. Po dalším bádání jsem přesvědčen, že EVP představuje vážnou hrozbu. Dle všeho je již prokázáno že duchové a astrální formy života dokáží využívat lidské tělo jako zdroj energie což se může velice negativně projevit na vašem zdravotním stavu. Nahráváním EVP "přivoláváte" tyto entity přímo k sobě. Narazil jsem na několik podložených příběhů lidí které EVP dohnalo k šílenství a pravděpodobně způsobilo jejich vážný zdravotní úpadek. EVP je hazard který se bohužel často nevyplácí.

Zdrojem některých údajů pro tento článek byla publikace Ivana Mackerleho: Příšery odnikud (2002)

©2009 Copyright http://bredovyzahady.dobrodruh.net/
©2010 Copyright http://klubavalon.iplace.cz/