Mana

Vytvořeno 06.02.2011 15:39:20 | Poslední změna 10.02.2011 20:20:44

Připomeňme co se o tom dozvídáme z bible, kniha druhá exodus kap. 16. verš 14. se píše:

"A když přestalo padání rosy, aj ukázalo se po povrchu pouště drobného cosi a okrouhlého drobného jako jiní na zemi."


Dále verš 15. praví:

"Což vidouce synové Izraelští, řekli jeden druhému : Man jest toto. Neboť nevěděli, co by bylo. Tedy řekl jim Mojžíš : To jest ten chléb kterýž vám dal Hospodin ku pokrmu."

Po 40. let ten pokrm požívali, je sporné zda padala z nebe nebo ho mohl vyrábět nějaký stroj a také vylučovat hmyz . Zřejmé je že mana byla vždy sbírána a vařila se a pekla. Připomeňme že mana je hlášena z Alžírska, Turecka, Iránu a což je zajímavé ze Sinajské a Kirgiské pouště. Turci z ní dělali chléb zatímco v Iránu se na ni lačně vrhla zvířata. Některé vzorky zaslané na výzkum do evropy, přirovnali botanikové k lišejníku. Když padala mana na pustý ostrov Ormuz v Perském zálivu, židovští botanici a entomologové pozorovaly jak drobný hmyz spásá tamaryšky a pak vyměšuje cukernatý sirup který později krystalizuje a lesklá bílá zrnka zůstávají na stromech nebo padají na zem. Asi bude nemožné srovnávat tyto závěry z krmí židů kteří pozřívali po 40. let šest dnů v týdnu manu, byl by to úctihodný výkon od neznámého hmyzu.
Mana nepadala jen v zahraničí, ale také v naších končinách, připomeňme si co se o tom píše. V pamětní knize Rychnova je zaznamenána událost která se stala po neúrodném roce 1804 kdy panoval hlad toto:

Když byla nouze nejvyšší po několik dní se tu ukázala pozoruhodná pomoc. Dne 16.7 1805 se zdvihla ráno prudká bouře, která přinesla k poledni déšť s kroupami. V Pelikovicích, u Železného Brodu a u Liberce padala místo krup zrnka, velká jako hrášek a čočka a to v takovém množství, že jich lidé sbírali plné ošatky. Byla různé velikosti a různého tvaru, některá více nebo méně podlouhlá jako zrnka žita. Někteří lidé je vařili v mléce a zvali manový déšť.

Další příběh je z hané, kdy zde a v Dubu u Olomouce r. 1847 padala "nebeská mana". Událost je zachycena v kronice Kojetínských sedláků Ivanů :

"Ten rok byl mezi lidem velký hlad, ale místama napršela mana, tak to lidé sbírali a vařili. Dále spadla v Jestřábí v panským lesu a byla taková jako erteple, dyž začno na jaře růst a byla sladká dyž ju jedli."

Zprávu potvrzuje i kronikář O. Mazal z Dubu u Olomouce:

"r. 1847 dne 29. června padala mana tak velká jak vika, jak hrách, jak žito a na doví jaký způsob. Pršela v kovářový zahradě v Dubě na sv. Petra a Pavla."

A na závěr něco k pousmání i když trochu odbočujíc od tématu. Podle kraselovské kroniky r. 1748 přitáhla do této krajiny hejna kobylek která na poli vše ničila. Obyvatelé přilehlých vsí je dlouhými pruty svázanými šátky  sráželi do připravených příkopů a zasypávali je. Udržela se kuriózní pověst, že tyto kobylky měli na křídlech nápis :

"Prosíme vás nebijte nás, nebo mi jsme od boha poslány na vás."

Že z nebe padají věci které by neměli aspoň podle součastných vědeckých pouček existovat není pochyb. A co se týče many a zaznamenaných událostí je těžko oddělit realitu od zbožného přání mít co jíst, jak by dnes takový div pomohl našemu špatnému hospodářství si každý asi představí sám.
                                                                                                    J. Pluskal


použité materiáli : Martin Stejskal - labyryntem tajemna, E. von Daniken - vesmírné lety ve starověku, A. C. Clark - svět záhad.

©2010 Copyright http://klubavalon.iplace.cz/